Jednotka 731

Jednotka 731 (japonsky 731部隊 – Nana-san-iči butai) byl krycí název pro jednotku biologického a chemického výzkumu Japonské císařské armády během 2. čínsko-japonské války (1937–1945) a 2. světové války. Jednotka s hlavním sídlem v Pching-fangu, jednom z okresů Charbinu, největšího města japonského loutkového státu Mandžukuo (nyní severovýchodní Čína), se svými zrůdnými pokusy na živých lidech podílela na nejhorších japonských válečných zločinech. Předmětem pokusů této jednotky bylo nejméně 3000^[1] mužů, žen a dětí^[2]^[3] – zhruba 600 bylo každým rokem dodáno vojenskou policií Kempeitai^[4] – z nichž nezůstal nikdo naživu. Tento údaj nezahrnuje oběti z ostatních vojenských výzkumných zařízení, jako např. Jednotka 100.^[5]

Jednotka až do konce války v roce 1945 od japonské vlády dostávala velkorysou podporu. Po válce, místo toho, aby byli výzkumníci jednotky souzeni za válečné zločiny (Tokijský proces), dostali ze strany USA imunitu výměnou za údaje získané pokusy na lidech.^[6] (Pouze někteří japonští zločinci byli zadrženi sovětskými silami a souzeni v chabarovském procesu v roce 1949. Sovětské a čínské údaje o existenci a obětech této jednotky však byly na Západě z velké části ignorovány nebo zavrhovány jako komunistická propaganda.)^[7] Informace a zkušenosti získané v oblasti biologických zbraní byly posléze použity do amerického programu vývoje biologických zbraní.^[8]

Informace o existenci a zločinech této jednotky se do japonského i světového povědomí dostaly kvůli poválečnému americkému utajení a popírání ze strany japonských úřadů s velkým zpožděním; veřejně se o tom všem začalo mluvit, připomínat a soudně projednávat až v polovině 90. let 20. století.

↑ Japan unearths site linked to human experiments. Some historians estimate up to 250,000 people were subjected to experiments., http://www.theguardian.com/world/2011/feb/21/japan-excavates-site-human-experiments
↑ David C. Rapoport. „Terrorism and Weapons of the Apocalypse“. In James M. Ludes, Henry Sokolski (eds.), Twenty-First Century Weapons Proliferation: Are We Ready? Routledge, 2001. pp. 19, 29
↑ Chabarovský proces. Materials on the Trial of Former Servicemen of the Japanese Army Charged with Manufacturing and Employing Biological Weapons, Moscow: Foreign Languages Publishing House, 1950. p. 117
↑ Yuki Tanaka, Hidden Horrors, Westviewpress, 1996, p.138
↑ The Imperial Japanese Medical Atrocities and Its Enduring Legacy in Japanese Research Ethics
↑ Hal Gold, Unit 731 Testimony, 2003, p. 109
↑ The World: Revisiting World War II Atrocities; Comparing the Unspeakable to the Unthinkable. New York Times
↑ Harris, S.H. (2002) Factories of Death. Japanese Biological Warfare, 1932—1945, and the American Cover-up, revised edn. Routledge, New York, USA.

[The_Guardian-1] Japan unearths site linked to human experiments. Some historians estimate up to 250,000 people were subjected to experiments., http://www.theguardian.com/world/2011/feb/21/japan-excavates-site-human-experiments

[dcr-2] David C. Rapoport. „Terrorism and Weapons of the Apocalypse“. In James M. Ludes, Henry Sokolski (eds.), Twenty-First Century Weapons Proliferation: Are We Ready? Routledge, 2001. pp. 19, 29

[3] Chabarovský proces. Materials on the Trial of Former Servicemen of the Japanese Army Charged with Manufacturing and Employing Biological Weapons, Moscow: Foreign Languages Publishing House, 1950. p. 117

[4] Yuki Tanaka, Hidden Horrors, Westviewpress, 1996, p.138

[5] The Imperial Japanese Medical Atrocities and Its Enduring Legacy in Japanese Research Ethics

[Gold_2003_p109-6] Hal Gold, Unit 731 Testimony, 2003, p. 109

[7] The World: Revisiting World War II Atrocities; Comparing the Unspeakable to the Unthinkable. New York Times

[8] Harris, S.H. (2002) Factories of Death. Japanese Biological Warfare, 1932—1945, and the American Cover-up, revised edn. Routledge, New York, USA.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]